Jistě mnozí z nás, když byli malí, toužili po tom, aby právě jejich dům měl tajnou místnost nebo ještě lépe chodbu, kterou by se dalo dostat daleko do hlubokého lesa nebo třeba do jiného domu. Z toho ale jen malé části se tento sen mohl splnit. Tajné chodby známe z mnohých starobylých budov, zámků nebo hradu. Jejich účel nebyl ani tak zábavný jako spíše bezpečnostní. Obvykle měly za úkol umožnit obyvatelům takového domu rychlý útěk nebo alespoň úkryt na dobu nezbytně nutnou. Kdyby se daly sepsat všechny ty sny a představy, které jsme měly jako děti o tajných chodbách, vystačilo by to na stohy a stohy knih.
Za těmito tajnými chodbami bylo plno jiných zemí, kde se děly věci, o kterých by se nám v našem reálném světě nemohlo ani zdát. V těchto zemích existovala království a princeznami a princi, kteří se navzájem zachraňovali a žili spolu šťastně obklopeni několika malými caparty. Byli zde draci, kteří proti sobě bojovali a zachraňovali svět, vytvářeli si s lidmi přátelství na život a na smrt, což bylo přesně to, po čem jsme jako děti také toužili. Pro někoho to byl útěk do světa fantazie, ve kterém se cítil třeba i mnohem lépe než v tom světě reálném. Někdy mohly tajné chodby znamenat také cestu, jak uniknout rodičovské kontrole, kdy tyto chodby končily daleko od domova.
Tam se daly zažít různá dobrodružství, která by si člověk pamatoval třeba i po celý život. Toto jsou přesně ty důvody, proč i jako dospělí milujeme dětské knížky o různých dobrodružstvích, které asi nikdy v životě nezažijeme, ale které nám dávají pocit svobody. Naše fantazie je něco, na co v dospělosti často zapomínáme, ale co je pro nás velmi důležité a co nám pomáhá přečkat nejednoduchá období. Proto je naprosto v pořádku si někdy jen tak sednout bez knihy, mobilu nebo čehokoli jiného a jen nechat pracovat svou fantazii, která nám jistě již nějakou zábavu připraví.