Už delÅ¡Ã dobu se naÅ¡Ã zemi ekonomicky nedaÅ™Ã. Nejen že se nedá mluvit o rozkvÄ›tu, ale naÅ¡e situace pÅ™Ãmo klesá ke dnu. Ekonomika chÅ™adne, nevzkvétá, a jediné, co utěšenÄ› roste, je státnà dluh. Tedy náš spoleÄný dluh, o kterém se tolik lidà naivnÄ› domnÃvá, že jich se to netýká. Jenže i jich se to týká. Týká se to totiž každého z nás, vÅ¡ech, kdo jsou v této zemi doma.
VÄ›tÅ¡ina pÅ™edchozÃch vlád umÄ›la dÄ›lat hlavnÄ› jediné – dluhy. To jim Å¡lo lépe než co jiného. A tak jsme se dostali až do dneÅ¡nà situace, v nÞ už se vážnÄ› musà šetÅ™it. Jenom slepci nebo zcela naivnà lidé Äi populisté jsou jeÅ¡tÄ› schopni tvrdit, že je náš státnà dluh nÃzký. Protože si lehce zjistÃte, jak velkou Äástku by mÄ›l průmÄ›rnÄ› uhradit každý z nás. A ta, kterou nás kdysi Å¡okovala jedna z politických stran, když jako souÄást své volebnà kampanÄ› rozesÃlala faleÅ¡né složenky s výzvou k úhradÄ› onoho dluhu, je už dávno minulostÃ. Už dávno nedlužÃme jenom Ätvrt milionu na každého ÄŒecha. A kdo to dokáže zaplatit? NÄ›kteřà z nás sice majà dost velké úspory, ale co ti ostatnÃ?
DneÅ¡nà vláda koneÄnÄ› uÄinila pokus nÄ›co málo uÅ¡etÅ™it. Byla to vzhledem k panujÃcà situaci sice minimálnà a nic moc neÅ™eÅ¡Ãcà úspora, ale aspoň že to. Ale Äeho se tato vláda za svůj pozitivnà pÅ™Ãstup k problémům nás vÅ¡ech doÄkala? MÄ›li bychom jà být aspoň trochu vdÄ›ÄnÃ, jenže namÃsto toho pÅ™iÅ¡la stávka. Že prý nás tato vláda ožebraÄuje. A to proto, že nemá z Äeho brát a nechce nás zadlužovat takovým tempem jako jejà pÅ™edchůdci.
Prý proti Å¡krtům protestoval až milion naÅ¡inců. Což je hodnÄ› smutné. Krátkozraké. A urÄitÄ› nelze Å™Ãci rÄenÃ, že nevÄ›domost hÅ™Ãchu neÄinÃ. Tato stávka ve skuteÄnosti nebyla za blaho naÅ¡ich dÄ›tÃ, ale proti nim. Protože dneÅ¡nà dluhy budou platit jeÅ¡tÄ› i ony.
A co je na tom pozitivnÃ? Snad jedinÄ› nadÄ›je, že zatÃmco milion ÄŒechů protestoval, bylo snad zbývajÃcÃch devÄ›t a půl milionu opaÄného názoru. Protože jestli ne, skonÄà to s námi jednoho dne ekonomicky hodnÄ› Å¡patnÄ›.